sobota 27. února 2016

Ztráty a nálezy v přátelstvích

Ahojte

Asi před třemi týdny se mi stala opravdu nepříjemná věc. Člověk, kterého jsme považovali za přítele, člena naší holčičí party nám bodl nůž do zad. Vždy jsem si myslela, že to člověk přece pozná, ale jak chcete čekat něco, co se stane ze dne na den?

Jsem člověk opatrný a ostražitý. Vždy si dávám pozor, abych do svého srdce nepřijala někoho, kdo si to nezaslouží. A přesto se to stalo.

Muselo.

Život Vás chce učit. Chce aby jste šlápli vedle a udělali chybu. Máte se poučit. I já se poučila.

Ne hned. Prvně mě to mrzelo, hledala jsem chybu v sobě, v ostatních. Pak jsem byla naštvaná a nenávistná. Pořád cítím trochu zloby, přece jen je to čerstvé. Teprve se to hojí, ale nakonec nezůstane ani jizva. A ten člověk bude jen další lekcí.

Život jde dál. Naši skupinku to ochudilo o člena, ale jsme teď silnější a víc držíme při sobě. Víc si vážíme sebe navzájem. A nebojíme se přátelit s dalšími lidmi. I když já osobně jsem o to opatrnější, komu svěřím svou důvěru.

obrázek z: blesk.cz

Buďte i vy opatrní, ale nespleťte si to s totálním uzavřením, protože je mezi tím jen malý rozdíl.

Někde jsem četla, že jakmile přátelství trvá déle než sedm let, tak už ho jen tak něco nerozdělí. Myslím, že je to pravda. Pokud jsou obě strany plné lásky, důvěry, pochopení a dokáží si odpustit. Protože lidé chybují.

Co vy a přátelství? 

Lena <3

2 komentáře:

  1. Mít kamarády a známé je fajn... ale stejně za svoji nejlepší kamarádku budu považovat mamku! ♥
    Hezkou neděli a s holkama se držte! Lucka

    www.sleepy-cat.com

    OdpovědětVymazat

Moc Vám děkuji za komentáře :)